Oranžová vína

Oranžové víno (někdy označované také jako amber wine) je víno vyrobené z bílých hroznů, které se zpracovávají technologií běžnou pro červená vína. Zásadní rozdíl oproti klasickému bílému vínu spočívá v tom, že mošt zůstává v kontaktu se slupkami hroznů.

Tento proces se nazývá macerace a může trvat několik dní, týdnů nebo dokonce měsíců. Právě ze slupek získává víno svou typickou jantarovou až oranžovou barvu, výraznější strukturu a také obsah tříslovin (taninů), které jsou jinak typické spíše pro červená vína.

Výsledkem je víno s velmi komplexním charakterem, které kombinuje svěžest bílých vín s strukturou a hloubkou vín červených. Oranžová vína jsou často spojována s filozofií naturálních nebo autentických vinařů.

Chuť oranžového vína bývá pro mnoho milovníků vína velmi překvapivá. Na rozdíl od klasických bílých vín není primárně postavená na svěží kyselince a lehké ovocnosti.

Oranžová vína jsou obvykle:

• plnější a robustnější
• suchá
• lehce svíravá díky taninům

V aromatice a chuti můžete najít velmi zajímavé tóny, například:

• sušené meruňky
• pomerančovou kůru
• ořechy
• čajové tóny
• tabák
• divoké koření

Právě tato komplexnost dělá z oranžových vín oblíbený styl mezi milovníky gastronomických a naturálních vín.

Kvevri (Qvevri) je tradiční gruzínská metoda výroby vína, která patří mezi nejstarší vinařské technologie na světě.

Víno se vyrábí v obrovských hliněných nádobách – amforách, které jsou zakopané v zemi. Díky tomu si víno během fermentace a zrání udržuje přirozeně stabilní teplotu.

V těchto nádobách může víno macerovat společně se slupkami, třapinami i semeny, což mu dodává velmi komplexní strukturu a charakter.

Metoda výroby vína v nádobách Qvevri je dokonce zapsána na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO a právě z Gruzie pocházejí některá z nejautentičtějších oranžových vín na světě.

Většina producentů oranžových vín se hlásí k filozofii naturálního nebo autentického vinařství, ale není to absolutní pravidlo.

Naturální vinaři obvykle pracují s minimálními zásahy ve sklepě a preferují:

• kvašení pomocí přirozených kvasinek
• minimální nebo nulové síření
• co nejmenší technologické zásahy

Samotná technologie dlouhé macerace totiž víno částečně přirozeně stabilizuje a konzervuje, takže není nutné používat tolik přidaných látek jako u běžných vín.

Rozdíl mezi růžovým (rosé) a oranžovým vínem spočívá především ve vstupní surovině a délce kontaktu moštu se slupkami.

Výsledkem jsou dva zcela odlišné chuťové styly – rosé je lehké a svěží, zatímco oranžové víno je strukturovanější a výraznější.

Oranžové víno by se nemělo podávat příliš studené, protože by se potlačila jeho aromatická komplexnost.

Ideální teplota pro podávání je přibližně:

• 12–14 °C

To je teplota blízká lehčím červeným vínům. Mnoha oranžovým vínům také výrazně prospěje dekantace nebo alespoň otevření lahve nějakou dobu před podáváním, aby se víno mohlo nadechnout a rozvinout své aroma.

Díky své struktuře a obsahu taninů je oranžové víno mimořádně univerzálním partnerem pro gastronomii.

Skvěle se hodí k pokrmům, které by klasická bílá vína často nezvládla:

• asijská kuchyně (například curry)
• pečená masa
• zralé a výrazné sýry
• pokrmy s houbami nebo lanýži

Oranžové víno je proto často oblíbené v moderní gastronomii, kde dokáže doplnit velmi komplexní a kořenitá jídla.

Vyšší cena oranžových vín odráží především náročnost jejich výroby a vyšší riziko během fermentace a zrání.

Vinař musí pracovat s perfektně zdravými hrozny, protože dlouhá macerace se slupkami může velmi rychle odhalit jakékoliv nedostatky suroviny.

Dalším faktorem je také to, že víno zůstává v nádobách mnohem déle než běžné bílé víno a výroba je často spojena s:

• ruční sklizní
• malými šaržemi
• naturálními postupy

Mnoho oranžových vín pochází z malých rodinných vinařství, kde je důraz kladen na originalitu a unikátnost každého ročníku.